Bohumír Dufek: V kupónovce chyběla manažerská zkušenost

V každé situaci, v každé dekádě se najde něco, co by mohlo být lepší. Já se obávám současného rozdělení společnosti, kdy jedna část chce vyhrát nad druhou a nehledá se konsenzus. Mezi lidi se dostávají názory, které jsou lživé, nepravdivé a uvádějí je v omyl, říká předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. 

Vaše profesní dráha je spjatá s odbory už od roku 1990, byl jste tedy od začátku u všech porevolučních změn a událostí. Co se vám z uplynulých 30 let vybavuje nejsilněji?

Když to vezmeme po dekádách, tak ten prvopočátek, to byla jasná situace. Vše se točilo kolem privatizace státního majetku. Já jsem v té době dělal na státním statku, v zemědělství šlo o vydávání majetku restituentům, o přípravu zákona o půdě, tu jsem dělal s tajemníkem Československé strany lidové Josefem Luxem. Pokud jde o to druhé desetiletí, tam dominuje téma velkých povodní (2002), tehdy se celý národ semkl, takže to byla docela dobrá doba, jen pan premiér (Vladimír Špidla) nebyl na svém místě. A ta poslední dekáda? Vybavuji si střídání politických garnitur, konce Topolánka a Nečase. Potom přišla levice a strany-nestrany, jak jim říkám. V té době začala mezi lidmi nevraživost a společnost je rozdělená.

A taky si vzpomínám na demonstrace na podporu zaměstnanosti na Václavském náměstí, stejně jako na zemědělskou blokádu Prahy. Tehdy jsme jasně dali najevo, že odbory dělají i něco jiného, než rozdávají kolekce... Následoval vstup do EU 2004, složité jednání se zemědělským komisařem Franzem Fischlerem, kdy jsme nedokázali vyjednat stejné podmínky pro nově přistupující země.

Děly se ty věci, o nichž mluvíte, spíše instinktivně, s jistým očekáváním, jak to dopadne, anebo podle promyšlených plánů?

Když se podíváte do Polska, tam není zprivatizováno dodnes, a když se zase podíváte na některé podniky, co se rychle rozprodaly u nás, tak si myslím, že to nebylo dobře. Samozřejmě předseda vlády Petr Pithart by se pochlubil, jak zprivatizoval Škodovku, či se výhodně prodala Česká spořitelna, což byl za 20 miliard korun zcela nezodpovědný krok.

V kupónovce chyběla manažerská zkušenost. Já osobně bych s ní ještě nějaký ten rok počkal, aby se v ní mohli předvést mladí manažeři. V Prvním zemědělsko-privatizačním fondu jsme dali našim členům za knížku 15 tisíc, to bylo o 5000 více, než dával Viktor Kožený. Nabízely se jim ke koupi bytové jednotky s pětiletou lhůtou splatnosti. Byt byl tehdy za zhruba 100 tisíc, když měl někdo knížky dvě a mohl si šetřit přes stavební spoření, získal majetek v řádu milionů. Ten fond měl 870 milionů kmenového jmění, to bylo opravdu hodně...

Co bylo hlavním cílem pro založení Asociace samostatných odborů?

V Praze se 25. listopadu konala odborářská demonstrace proti korupci. Podle odhadů policie i předáků pořádající Asociace samostatných odborů (ASO) na ni dorazilo asi 500 lidí. Původně organizátoři čekali ale desetkrát víc účastníků. Po mítinku na Palackého náměstí, který trval asi 40 minut, se demonstranti vydali ke sněmovně s výzvou pro poslance. Chtějí po nich zřízení parlamentní komisi, která by na vyšetřování korupčních afér dohlížela. Na snímku uprostřed je předák ASO Bohumír Dufek.Chtěli jsme, aby se odborová politika dělala odspodu, ne ze shora. Vystoupili jsme z majetkové unie, z níž pořád dostávají některé svazy příspěvky. Při zakládání jsme si odhlasovali poplatek ve výši jedné koruny za člena, od vzniku v roce 1995 se to zvedlo na koruny dvě. Vše děláme dobrovolně, nízké náklady na náš provoz hrají roli. Členské svazy spolupracují, je mezi nimi solidarita.

S největší organizací, ČMKOS, jste v tripartitě. Jakou máte dělbu práce?

Žádná není. Na jisté věci máme odlišné názory, to je normální, v tom nevidím problém. ČMKOS má větší aparát a řekl bych, že někdy řeší záležitosti, které odborům nepřísluší. My pracujeme podle potřeb našich svazů, často podstupujme tvrdá vyjednávání, například ta o kolektivních smlouvách. Náš postup je pro členy přijatelnější.

Je pravda, že pandemie covid-19 udeřila v čase, kdy se český ekonomický model začal poněkud přežívat? A že krize obnažila některé systémové chyby, jako je přílišná závislost na expertech či nedostatek kvalifikovaných pracovních sil?

V každé situaci, v každé dekádě, se najde něco, co by mohlo být lepší. Já se obávám současného rozdělení společnosti, kdy jedna část chce vyhrát nad druhou a nehledá se konsenzus. Mezi lidi se dostávají názory, které jsou lživé, nepravdivé a uvádějí neznalé v omyl.

Výhodou tržního hospodářství je, že se všichni musí stále snažit, aby se jim dařilo. Ti, co jim to nejde, pomlouvají ty, co jim to jde. Z minulosti máme spousty firem, které - kdyby nebyly na domácím trhu, ale někde jinde -, by dávno zkrachovaly. Pak máte určitá období, kdy stát dával finanční prostředky do oblastí, kam je dávat nemusel. Uvedu podnikatelské zóny, které se budovaly za desítky miliard: některé jsou z poloviny prázdné a zahraniční firmy tam nejdou. Jsou přece jiné a lepší pobídky, jako je zrychlení odpisů, snížení daní, ty by pomohly daleko více. A internet a digitalizace? Vždyť to byla ODS, která zrušila ministerstvo informatiky, a teď nám vykládá, jak se to má dělat. Poděkujme aspoň za to, že nám zůstalo robustní zdravotnictví a lidé, kteří v něm pracují a zachraňují životy...

Je tedy česká ekonomika po náporu covid-19 v udržitelná základech, nebo nikoli?

Žádná ekonomika není vystavěná tak, aby vydržela po desetiletí. Každým rokem spousta firem zanikne a mnoho jich zase vznikne. Pandemie a jiné krize pokaždé ukážou ty nejslabší články, a je velmi špatně, že u toho umírají lidé. Podobná situace nastala u povodní, tehdy také zmizela řada firem, protože nemohly přežít. Jisté je, už nic nebude jak před březnem tohoto roku, přijdou obrovské změny.

Z restaurací, které podváděly a nabízely špatné pivo, zbude půlka. Bude to očistný proces, velice přínosný. Ti, co nepamatovali na horší časy, musí skončit. Vůbec bych nedovolil, aby se takové věci dotovaly. Podržel bych malé výrobní firmy... a některé velké. Takový Linet, ten je nutno podpořit, protože vyrábí produkt s vysokou přidanou hodnotou. Stát musí mít několik státních firem, které budou vyrábět například léky, roušky, obvazy atd. Myslím, že nebude na škodu, když tady bude jedna státní zbrojovka. Naopak se zamysleme nad tím, jestli potřebujme tolik firem, které dodávají komponenty do automobilového průmyslu a dokázaly vymazat zahraniční konkurenci. Je nezbytné, aby Česku udávali směr manažeři, kteří dokáží podpořit podnikání. Neměly by se rozdávat peníze, ani pro OSVČ, byly přece služby, které pokračovaly, zámečníci, zedníci, těm zakázky neskončily.... Paušální daň pro živnostníky s ročními tržbami do jednoho milionu je úplná hloupost, výpadky v daňových příjmech nemůžou zaměstnanci pokrýt. Musíme zmenšit stát, chybí pracovní síla, ale na státních úřadech je přeplněno, úředníci mají home office a dostávají 100 procent platu, zatímco zbytek bojuje o přežití...

Jaké změny očekáváte, pokud jde o práci ASO?

V Česku platí, že odbory nejsou agresivní. V některých věcech ale bude nutné přitvrdit, čeká nás důležité vyjednávání o kolektivních smlouvách a platech, protože za dobrou práci musí být dobré odměny. Druhou prioritou je bezpečnost práce zaměstnanců. Jsou podniky, které nehledí na to, že se pracovníci mohli nakazit covidem. Vyžadují práci, jako by nevěděli, že pokud covid přijde, stejně jim provoz zastaví.

Třetím tématem je proškolení zaměstnanců do budoucna. Mluví se čtvrté průmyslové revoluci, digitalizaci, o výstavbě 5G sítí. Musíme lidi naučit, aby tyto vymoženosti využívali, a to jak v práci, tak v osobním životě. Zároveň je musíme naučit, aby mysleli a nenechali se manipulovat. Takto se bude měnit odborová práce v celé Evropě.

Bohumír Dufek
Vyučil se automechanikem, maturoval na Střední zemědělské škole Lovosice - obor mechanizace zemědělství a lesnictví. Pracoval v SONP Kladno a na státním statku Postoloprty. V roce 1990 se stal tajemníkem Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Čech a Moravy. Asociaci samostatných odborů (ASO) vede od roku 1995. Je viceprezidentem Evropské federace odborových svazů pracovníků v zemědělství, potravinářství a turismu a členem Evropského hospodářského a sociálního výboru. Není členem žádné politické strany, představenstva nebo dozorčí rady.

Asociace samostatných odborů
Je druhou největší odborovou centrálou v České republice. Spolu s ČMKOS zastupuje odbory v Radě hospodářské a sociální dohody, v tzv. tripartitě. Vznikl v červenci 1995, zakladateli byly Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy Čech a Moravy, Jednotný svaz soukromých zaměstnanců a Odborový svaz severozápadních energetiků. V průběhu dalších let přistoupily například Odborové sdružení železničářů, Odborový svaz ploché sklo, Odborový svaz zaměstnanců jaderné energetiky a Řídící letového provozu. ASO sdružuje zhruba 200 tisíc členů, spolupracují s ní i některé samostatné odborové svazy či samostatné základní organizace.

Foto: PROTEXT