Jiří Kohout vydal sbírku poezie Když zavřu oči

V minulém měsíci se v sálu Regionálního muzea Kladrubska konal křest knihy Jiřího Kohouta - Když zavřu oči. Na křtu zahrála hudební skupina The Echoes a byly zde vystaveny malby Slávky Stachové, která knihu ilustrovala. Křest profesionálně a v přátelské atmosféře moderoval Josef Kožnar. Křtu jsem se zúčastnil a položil Jirkovi Kohoutovi mnoho záludných otázek.

Co vám v poslední době udělalo radost? 

Dobří lidé, se kterými jsem se setkal na křtu mojí sbírky poezie, zafungovala asi chemie mezi publikem a lidmi na pódiu a měl jsem z celého večera upřímnou radost. A pak můj syn, který mi udělal doma luxusní burger.

Co považujete za svůj zatím největší úspěch? 

Už jako žák první třídy jsem paní učitelce řekl, že chci být spisovatelem. To se mi splnilo, i když jsem básník, nikoliv spisovatel. Na konci roku 2017 jsem vydal svoji prvotinu, v listopadu 2024 se podařilo pokřtít druhou knihu. Ano, dá se říct, že je to jeden z mých největších úspěchů.

Jaká byla vaše cesta k dosažení úspěchu? 

Život, který prožívám tak, že události, které se kolem mne dějí, přinášejí inspiraci vepsat je do veršů. A pak samozřejmě to pragmatické - najít tiskárnu, která knihu zpracuje a vytiskne a najít peníze na ni. Ale to když se podaří, tak už je to radost, když je nějaká zpětná vazba.

Komu chcete veřejně poděkovat za podporu? 

Určitě všem, kteří pomohli knize na svět, jmenovitě ilustrátorce Slávce Stachové za ilustrace i vyhecování k dokončení, Láďovi Lokajíčkovi za hovory, které mne částečně k psaní vrátily, ale především všem múzám. Za to, že byly a jsou. Bez nich by nebyly mé básně.

Jak si udržujete psychickou i fyzickou kondici? Co vám nejvíce pomáhá? 

Popravdě, fyzickou kondici moc dobrou nemám. Ale ta psychická je v dobré formě. Jsem geneticky kliďas, takže mne hned tak něco nerozhází, což je pro psychiku velmi důležité. A pomáhá, když mám kolem sebe dobré lidi, ale také když se člověk umí tak zvaně vypnout. Třeba jen na chvíli, ale dát mozku i psychice odpočinout.

Jaká je vaše největší vášeň či závislost? Přiznáte se? 

Asi dobré jídlo. Při pohledu na moji postavu je jasné, že tohle se mi poněkud vymklo z kontroly. Jinak asi nic.

Máte pro naše čtenáře radu či doporučení jak být úspěšný ve svém oboru? 

Jít si za svým cílem, ale na druhé straně nebát se kompromisů.

Kdo je váš vzor či inspirativní osobnost a proč? 

V poezii jsou to Jaroslav Seifert, Leonard Cohen a Charles Bukowski. Proč? Prostě se mi jejich tvorba líbí. Inspirativních osobností je ale hodně, například Michal Prokop, Vladimír Mišík, Petr Kalandra, ale mám oblíbenou řadu osobností i z jiných oborů.

Chcete být milionář nebo miliardář anebo pro vás peníze nejsou tak důležité? 

Určitě by bylo fajn být miliardářem. Moc se mi nechce věřit, když někdo řekne, že by nechtěl být bohatý. Peníze jsou dnes, bohužel, velmi důležité. Už jen proto, abyste mohli jíst, svítit, nebo se umýt.

Jakého filmového superhrdinu a celebritu máte nejradši? 

Mám více oblíbených superhrdinů. A nejsou to jen ti s nadpřirozenými schopnostmi z filmů podle komiksů. K mým oblíbencům patří například William Wallace ze Statečného srdce, určitě nemohu nejmenovat Nicholase Wintona. Jeho skutek z období nacistické okupace je skutečné superhrdinství. No a z těch vymyšlených postav je to Deadpool.

Jaký máte vztah k fantazii? 

Velmi vřelý. Nejen tedy k fantazii jako ke sci-fi, ale obecně fantazii jako takové. Při psaní básní se vlastně bez ní neobejdu, i když v takových případech jde fantazie ruku v ruce s pocity srdce a mozkem.

Myslíte si, že ve vesmíru existuje mimozemský život? 

Jsem o tom přesvědčen, ať už v jakékoliv formě.

Jaká nadpřirozená schopnost by vás potěšila?

Dříve bych nad odpovědí na tuto otázku dlouho přemýšlel, ale teď mám jednoznačnou odpověď - být zdravý, bez různých zdravotních neduhů, které s léty přibývají a dožít plný vitality a v dobré kondici. Sice to není úplně nadpřirozená schopnost, ale já to tak beru.

Kdyby bylo možné cestování v čase, kam a proč by směřoval váš stroj času? 

No, bylo by to hodně cílů, hodně období a událostí, do kterých bych chtěl nakouknout. Určitě by mě hodně zajímala první republika a zlatá třicátá léta. Také bych se chtěl projít starou Prahou před asanací. A tak dále, a tak dále.

Jaký fantastický film se vám líbil natolik, že ho určitě uvidíte znovu? 

Celou řadu fantastických filmů jsem viděl vícekrát. Těžko jmenovat jeden. Mám rád sci-fi i fantasy, takže trilogie Pán prstenů je určitě na prvním místě a ze sci-fi mám rád třeba Pátý element a vůbec filmy podobného typu. Pán prstenů, to je klasika a Peterem Jacksonem skvěle zfilmovaná. Pátý element mě zaujal zpracováním světa budoucnosti, podobně třeba Total Recall. Zalíbila se mě i ruská fantasy série Poslední bohatýr, kde mne potěšila hlavně komediální linie. A z knih to u mne vyhrává Čapkova klasika Válka s mloky a Den trifidů.

Které fantasy postavy jsou vám nejblíže srdci a proč? 

Aragorn a Boromir z Pána prstenů. Protože to byli správní chlapi. A po Frodovi jsem pojmenoval svého psa.

Co vás nabíjí energií? 

Setkání s dobrými přáteli, a to třeba stačí potkat se na ulici a prohodit pár vět. Ale třeba také procházka hezkou krajinou - velmi příznivě na mě působí Konstantinovy Lázně. Když se tam občas projdu parkem a lázeňskou částí, cítím, že mám energie více. Podobné to mám ale i v několika jiných lokalitách.

Co vás vytáčí nebo dokonce přivádí k šílenství? 

Když někdo nechce respektovat, že někdo může mít i jiný názor.

Máte nějakou slabou stránku, která vás štve? 

Určitě ano. Třeba moje nadváha a slabá vůle proti ní bojovat. No jo, ale odolejte skvělé svíčkové, nebo luxusnímu guláši a podobně.

Představte si, že máte na 24 hodin plášť neviditelnosti? Jak si tento zvláštní den užijete? 

Asi bych se chvíli bavil tím, že bych neviditelnost zneužíval k různým kanadským žertíkům, ale jinak upřímně nevím. Ale určitě bych se zabavil.

Jak si představujete svůj vysněný dům, vilu či hrad?

Vysněný dům? Pro mne by stačila menší chata někde poblíž Mže, Berounky, Sázavy nebo jiné romantické české řeky, ale musela být mimo dosah velké vody, a musela by v ní být elektřina, vodovod, a další "maličkosti", které činí náš život pohodlnějším.

Jakou radu považujete za užitečnou a ověřenou v praxi?

Spěchej pomalu.

Jaké máte plány do nejbližší budoucnosti? Na co se teď těšíte? 

Jako každý rok začátkem listopadu se těším, až se zase začnou prodlužovat dny a přijde jaro. Do budoucna - rád bych co nejdříve dokončil třetí sbírku básní a sehnal peníze na její vydání - financovat to z vlastní kapsy je přeci jen náročné. A pak bych se chtěl pokusit psát dál, možná zkusit i jiný žánr.

Chtěl všem popřát, aby se cítili co nejlépe, žili jak nejlépe umí a nemuseli se za sebe stydět.

Děkuji za rozhovor

Jan Vavřička

Autor fotografií: Patrik Petruň, archiv Jana Vavřičky