Tancem si děti mohou osvojit správnou míru sebevědomí

Šest tanečních vystoupení, šest ocenění, z toho jeden postup mezi nejlepší ve své kategorii v rámci Plzeňského kraje. To je bilance žáků, respektive žákyň tanečního oboru Základní umělecké školy Tachov, svěřenkyň učitelky Iryny Chernychko, na oblastní přehlídce tanečních oborů v Domažlicích.

Příprava byla těžká, ale na učitele nedají dopustit

Nejcennější umístění, tedy první místo s postupem, patří devítileté Anetě Matejovičové. Ta porotu zaujala taneční variací na Pipi Dlouhou punčochu.

"Tančím jeden a půl roku. Choreografii vymyslela paní učitelka a abych získala trochu inspiraci, hodně jsem se koukala na film o Pipi punčochaté. Byla to i taková příprava. Snažím se do tance dávat všechno, veškerou svoji energii," popsala úspěšná mladá tanečnice.

Žákyně Iryny Chernychko získaly na přehlídce ještě jedno druhé, jedno třetí místo a tři čestná uznání. Patnáctiletá Simona Mužíková byla členkou skupiny, která zatančila s choreografií Stíny života. Dívky si z pódia odnesly ocenění za třetí místo.

"Do tanečního oboru chodím asi jedenáct nebo dvanáct let," svěřila se dívka a dodala, že vystoupení na skladbu Eleanor Rigby od Beatles bylo velmi náročné. "Bylo to půl roku tréninku. Nacvičovaly jsme nejen choreografii, ale musely jsme i posilovat, abychom to zvládly. Nejnáročnější byla asi koordinace rukou a nohou. A zvedačka na závěr," dodala.

Necelý rok nacvičovala choreografii nazvanou Odstíny duše se svými vrstevnicemi jedenáctiletá Simona Štanglová.

"Nejtěžší asi bylo se sejít tak, abychom byly všechny. Také otočka na zemi nám dala zabrat," popsala dívka, která do tachovské ZUŠky chodí dva roky.

Ačkoliv se dívky shodují, že příprava byla velmi náročná, na své učitele, paní Irynu a korepetitora Vítězslava Langra, nedají dopustit.

"Milujeme je, jsou to nejlepší učitelé. Na jednu stranu jsou k nám nároční, ale jinak jsou oba moc hodní," říkají prakticky jednohlasně.

Tanec je radost i rozvíjení osobnosti

Že ji mají děti rády, paní Irynu samozřejmě těší. Jak sama říká, děti má ráda a ráda také s nimi pracuje. V přístupu k nim prosazuje klid, empatii, přátelský postoj.

"Snažím se k dětem chovat tak, jak bych sama chtěla, aby se učitelka chovala k mému synovi," říká.

Na ZUŠ Tachov, kde učí děti modernímu, scénickému a klasickému tanci, působí třetím rokem, v České republice žije jedenáct let. Na Ukrajině vystudovala taneční obor na vysoké škole, Česká republika její diplom uznala. Kromě toho absolvovala už i v Česku různé workshopy a odborné kurzy zaměřené na tanec a výuku tance. A studuje dětskou psychologii a pedagogiku.

Když do tachovské umělecké školy nastupovala, navštěvovaly taneční obor zhruba dvě desítky žáků. Teď je jich více než osmdesát a zájem stále roste. I když většinu tvoří dívky, paní učitelka by v řadách svých svěřenců ráda uvítala i více chlapců.

Tanec je pro ni především radost z ladného pohybu, vnímání rytmu hudby, pohybový rozvoj, ale také rozvíjení osobnosti a talentu, vlastní kreativity. To vše se také snaží vštěpovat svým žákům a žákyním.

"Tancem si děti mohou osvojit také správnou míru sebevědomí a sebeprezentace. Výuku se snažím obohatit improvizací, kde se dítě učí o tanci více přemýšlet."

Své odborné znalosti nepředává pouze dětem na umělecké škole. Vede i kroužky pro děti a dospělé v tachovském domě dětí a mládeže.

"Vždycky mě lákalo pracovat s lidmi, proto jsem šla touto cestou, tedy připravovat a učit děti. Myslím, že tak mohu předat z toho, co jsem se naučila, mnohem více."

Jiří Kohout