Známe nové Mistry tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje

Krajští radní ocenili titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje pětici řemeslníků, kteří udržují tradiční dovednosti lidové kultury. Ocenění předali ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, hejtman Jiří Štěpán a náměstkyně pro kultur Martina Berdychová v závěru Mezinárodního folklorního festivalu Pod Zvičinou. 

"Rada Královéhradeckého kraje udělila titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje Petře Hartmanové za výrobu ozdob z foukaných skleněných perlí, Karlu Kysilkovi za propagaci a udržování podkovářského umění a Janu Mertovi, Jakubu a Martinu Sochorovi za předávání znalostí výroby betlémů v rámci rodinné tradice," uvedl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán. 

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje udělují krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury. Cenu získávají tvůrci v oborech tradičních lidových řemesel a ti, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj. "Smyslem je nejen ocenit dovednosti výrobců, ale také je podpořit a tím přispět k zachování tradičních technologií. Ocenění je obdobou titulu Nositel tradice lidových řemesel, který uděluje Ministerstvo kultury ČR. Cena navazuje na ocenění Zlatý kolovrat, které Královéhradecký kraj předával od roku 2002," připomněla náměstkyně pro školství a kulturu Martina Berdychová.

Letošní laureátkou ocenění je Petra Hartmanová z Vrchlabí, která se věnuje výrobě ozdob z foukaných skleněných perlí a také předává toto umění zájemcům během workshopů. Za svoji kolekci interiérových ozdob "Geometric" byla navržena na cenu Czech Grand Design 2018. 

Tradice výroby skleněných perlí sahá v Krkonoších až do roku 1902. Výjimečnost perlařského řemesla dokládá i jeho nominace na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. 

Další oceněný řemeslník je Karel Kysilka, který se věnuje podkování koní, speciálnímu podkování, ortopedickému podkování a podkování nemocných kopyt.

"Podkovářství patří k řemeslům, které není v současné době běžné, ale je stále velmi potřebné. Podkovář musí být schopen vyrobit jakoukoliv podkovu pro určité kopyto. Pan Kysilka vede třetí ročníky oboru podkovář a zemědělský kovář na podkovářské praxi ve Střední škole řemeslné Jaroměř a také o podkovářství poutavě přednáší a účastní se některých řemeslných jarmarků," vysvětluje náměstkyně Berdychová.

 Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje udělili radní také Janu Mertovi a Jakubu a Martinu Sochorovi. Tato betlémářská rodina z Hradce Králové se věnuje výrobě betlémů 30 let. Sbírání a vystavování betlémů ji provází dokonce ještě déle. Před více než sto lety začal Bohuslav Sochor budovat rodinnou sbírku betlémů, kterých shromáždil několik desítek a každoročně je ve svém domě ve Dvoře Králové nad Labem vystavoval.

 V tradici pokračoval Jan Merta (narozen 1927), který se začal výrobě betlémů věnovat před více než 30 lety při svém odchodu do penze a dosud i přes svůj vysoký věk aktivně vyřezává. Vytvořil několik souborů betlémů, které udivují precizními detaily. Vnuk Jana Merty a Bohuslava Sochora Jakub Sochor začal s vyřezáváním betlémů v roce 2005, kdy si půjčil od dědy Jana nožík a kousky lipového dřeva. Postupně začal vyrábět různé betlémy, které umístil například do skříněk, vyřezal soubory z jednoho kusu dřeva či betlém do skořápek různých ořechů. Jakub pro betlémářství nadchl i svého otce Martina Sochora, kterého před několika lety oslovil, zda by mu nepomohl s "rozpohybováním" figur darovníků. Společně vytvořili první mechanický betlém, ve kterém je více než stovka postaviček. Oba ve výrobě betlému tradiční metodou pokračují dodnes.